Na zkušenou do Švýcarska
Naše studentka Kateřina Šnejdrlová se během studia rozhodla sbírat zkušenosti i za hranicemi. Po Erasmu v Norsku tentokrát zamířila na sedmiměsíční stáž do Švýcarska, kde na FHNW poznává svět polymerních materiálů z úplně jiné perspektivy. Studentka navazujícího magisterského programu Chemie přírodních látek a zároveň jedna z našich studijních ambasadorek ve svém dopise popisuje, jak se ke stáži dostala a co ji na místě překvapilo. Přibližuje také, co jí práce v novém oboru přináší a proč se podle ní vyplatí během studia vyrazit do zahraničí – klidně i trochu mimo svou původní specializaci.
Přihlášku lze celkem jednoduše podat přes IASTE portál, kam jsem musela nahrát CV a motivační dopis. Malé upozornění: při podávání přihlášky je potřeba zaplatit poplatek, část z něj ale můžeš dostat zpátky, pokud splníš jejich podmínky. V případě zamítnutí přihlášky se poplatek vrací. Po skoro dvouměsíčním čekání mi přišel e-mail s termínem pohovoru. Ten se konal online s ředitelem institutu a vedoucím skupiny. (Disclaimer: neudělejte stejnou chybu jako já a připomeňte si odbornou terminologii i v angličtině. Možná pak budete o něco méně zaražení, až se vás v angličtině začnou ptát na teoretické otázky.) Obecně takové stáže bývají v rozmezí půl roku až roku, ale vše je o domluvě, případně o podmínkách konkrétní stáže. Já jsem si vybrala délku sedmi měsíců a momentálně už mám za sebou čtyři.
Působím na Hochschule für Technik und Umwelt, Institutu für Kunststofftechnik (česky Ústav technologie plastů), konkrétně ve skupině Polymer Processing. Může se zdát, že se jedná o obor, který je mému studiu Chemie přírodních látek celkem vzdálený – a ano, podobnosti se hledají trochu těžko. Přesto mě nabídka zaujala. Měla jsem pocit, že bude nějakým způsobem souviset s mojí diplomovou prací zaměřenou na produkci PHA bioplastů. Po příjezdu mě proto čekalo malé překvapení. Jakožto někdo, kdo byl zvyklý trávit poměrně dost času v laboratoři, starat se o své „breberky“ (termofilní bakterie), pipetovat, centrifugovat a podobně, jsem byla lehce překvapená, že můj čas v laboratoři je tady mnohem víc o šroubování, měření šuplerou a čištění komponent kovovými štětci. Chvíli mi trvalo se zorientovat, ale právě v tom dnes vidím jednu z největších výhod celé stáže. Dostala jsem se totiž do oblasti, ke které bych se během svého studia pravděpodobně jen tak nedostala.
Musím také říct, že co se týče pracovního prostředí, je to tady pohoda. Na institutu je asi 40 lidí a všichni se oslovují křestním jménem – nehledě na to, kolik titulů mají před nebo za jménem. Jsme směsice lidí z různých zemí, takže ani to, že jsem se ani po letech snažení stále pořádně nerozmluvila německy, mě příliš nelimituje. Je tu zvykem obědvat společně, v létě ideálně venku, a ráno často začínáme společnou kávou v kuchyňce. Tam bývá častým tématem cestování a plány na víkend. A právě to je další věc, která mě na životě ve Švýcarsku baví. I s platem stážisty, který je na švýcarské poměry spíše malý, tu vyžiju a ještě mám dostatek na to, abych si skoro každý víkend dělala výlety napříč celou zemí. Švýcaři asi občas můžou působit trochu chladně a nepříliš přátelsky (to samozřejmě neplatí o mých kolezích, ti jsou zlatí a vždycky ochotní pomoct), ale musí se jim nechat, že jsou podle mého názoru poměrně aktivní národ. Hory mají „za barákem“, peněz většinou také nemají málo, a proto je tu celkem typické trávit víkendy aktivně – například na kole nebo v horách (a taky na kole v horách). Tímhle mindsetem jsem se s radostí nechala ovlivnit i já. Za poslední měsíce jsem tak kromě práce získala i spoustu nových zkušeností a zážitků mimo ni a zjistila jsem, že zahraniční stáž nemusí být jen o tom, že si člověk na pár měsíců „odjede pracovat“. Je to zároveň možnost vyzkoušet si jiný obor, poznat nové pracovní prostředí, potkat lidi z různých zemí a dostat se na místa, kam by se člověk možná jinak nikdy nevydal.
A jestli bych po zkušenosti z Norska a teď ze Švýcarska doporučila vyjet během studia znovu do zahraničí? Rozhodně. A nemusíte přitom čekat, až najdete stáž, která bude přesně odpovídat vašemu oboru. Možná právě ta trochu nečekaná cesta vám nakonec dá nejvíc. Má to tady snad jen jediný háček – pivo tu mají podobně drahé jako v Norsku.
| Publikováno | |
|---|---|
| Odkaz | https://www.fch.vut.cz/f96620/d364406 |