Vincenzo Tedeschi: Od navrhování molekul k jejich fungování v reálných systémech
Vincenzo Tedeschi pochází z Kalábrie na jihu Itálie a v současnosti je studentem třetího ročníku doktorského studia chemických a molekulárních věd na Univerzitě Aldo Moro v Bari. Pod vedením profesora Gianlucy Marii Farinoly se ve svém výzkumu zaměřuje na syntézu organických molekul a jejich možné využití ve fotosyntetických a fotovoltaických systémech. Nyní tráví šest měsíců na Fakultě chemické VUT v Brně, kde spolupracuje s profesorem Jozefem Krajčovičem a navazuje na spolupráci výzkumných skupin z Bari a Brna.

Můj zájem o chemii začal poměrně brzy. Když jsem byl dítě, někdo mi daroval knihu o vědě a chemii. Později jsem navštěvoval střední školu se zaměřením na chemii, a právě tehdy jsem si uvědomil, že mě tento obor opravdu baví.
Chemie mě zaujala tím, že se zabývá studiem hmoty. Všechno kolem nás, včetně nás samotných, je tvořeno hmotou, takže chemie nám umožňuje porozumět tomu, z čeho jsou věci složeny a co se kolem nás děje.
Později jsem se rozhodl pro doktorské studium, protože věřím, že výzkum je jedním ze základů společenského pokroku. Můj obor je navíc spojen s jednou z hlavních výzev, kterým dnes čelíme: jak efektivněji využívat energii.
Na co se především zaměřuje váš výzkum na univerzitě v Bari?
Naše skupina v Bari se zaměřuje na organickou chemii, ale zároveň je velmi interdisciplinární. Působí v ní chemici, biotechnologové i výzkumníci zabývající se materiálovými vědami.
Během doktorského studia se věnuji především syntéze organických fluoroforů s potenciálním využitím ve fotosyntetických a fotovoltaických systémech. Jsem organický chemik, takže mým hlavním úkolem je připravit dané molekuly. Ostatní členové skupiny nebo externí spolupracovníci je pak mohou začlenit do biologických či materiálových systémů a sledovat, co se děje.
A právě to mě na našem výzkumu opravdu baví. Můžeme začít návrhem a syntézou molekuly a následně pozorovat, co skutečně dělá v reálném systému.
Jedním z témat vašeho výzkumu je využití fluoroforů ke zlepšení fotosyntézy. Jak může syntetická molekula pomoci?
Fotosyntetické organismy nevyužívají všechny části slunečního spektra stejně efektivně. Základní myšlenkou je, že pokud máme molekulu schopnou absorbovat světlo v oblasti, která není příliš efektivně využívána, a následně jej emitovat v oblasti, která je pro fotosyntézu užitečnější, můžeme organismu potenciálně zpřístupnit větší množství využitelného světla.
V jedné z našich studií jsme připravili fluorofory a přidali je do kultur mikroskopických řas. Následně jsme sledovali jejich růst a porovnávali kultury obsahující tyto molekuly s neošetřenými kulturami.
Důležité přitom nejsou pouze jejich optické vlastnosti. Pokud chcete tyto molekuly kombinovat s biologickým systémem, musí být také biokompatibilní. Molekula by nebyla příliš užitečná, pokud by sice zlepšovala optické vlastnosti, ale zároveň organismu škodila.
Proč jsou mikroskopické řasy obzvlášť zajímavé?
Mikroskopické řasy jsou velmi účinné fotosyntetické organismy a hrají významnou roli v globálních ekosystémech. Významně přispívají k produkci kyslíku a pohlcování oxidu uhličitého a zároveň mohou produkovat užitečné látky s potenciálním využitím v potravinářství, krmivářství a biotechnologiích.
Můžeme také měnit strukturu fluoroforů a tím ovlivňovat způsob, jakým interagují s buňkami. Při naší práci s rozsivkami jsme například zkoumali, jak různé molekulární struktury interagují s jejich charakteristickou křemičitou schránkou a se strukturami uvnitř buňky. To může být užitečné také pro aplikace, jako je fluorescenční značení a zobrazování buněk.

Spojuje je přeměna sluneční energie. Při fotosyntéze je světelná energie absorbována, a nakonec uložena ve formě chemické energie. Ve fotovoltaice se světlo přeměňuje na elektrickou energii. Výsledné systémy jsou velmi odlišné, ale v obou případech nás zajímá, jak jsou světlo a energie absorbovány a přeměňovány.
Pracoval jsem také na organických molekulách pro perovskitové solární články. Perovskity jsou velmi zajímavými materiály pro novou generaci fotovoltaických zařízení, stále však existují problémy, které je třeba vyřešit. Jedním z nich je přítomnost defektů na povrchu materiálu, které mohou omezovat výkon zařízení. Organické molekuly mohou s povrchem interagovat a pomáhat tyto defekty pasivovat.
Stále se jedná především o oblast výzkumu. Malé zařízení připravené v laboratoři se výrazně liší od velkého fotovoltaického modulu, takže možnost převést technologii do většího měřítka zůstává výzvou.
Když navrhujete novou molekulu, do jaké míry můžete předpovědět její chování?
Je potřeba vycházet z dobrého teoretického předpokladu. Nejprve si určíte, co chcete, aby molekula dělala, a potom zvažujete, jaké strukturní změny by jí mohly požadované vlastnosti dodat.
Výzkum ale nikdy neprobíhá přesně podle očekávání. Dochází k neúspěchům a někdy se reálný systém chová jinak, než jste předpokládali. Vždy potřebujete experimenty, abyste zjistili, co se skutečně děje. Pokud něco nefunguje, musíte pochopit proč a následně upravit molekulu nebo svůj přístup.
Právě to je pro mě na této práci také vzrušující. Mohu začít s molekulou, kterou připravím v laboratoři, a potom sledovat její účinek v reálném biologickém nebo fotovoltaickém systému. Není to jen struktura na papíře nebo produkt v baňce. Můžete skutečně vidět, co daná molekula dokáže.
Proč jste si pro svůj šestiměsíční výzkumný pobyt vybral Brno a skupinu profesora Krajčoviče?
Mezi našimi skupinami v Bari a Brně už existuje silné propojení. Profesor Krajčovič dříve strávil rok v naší skupině v Bari jako hostující profesor a výzkumníci z obou skupin spolupracují na různých projektech.
Pro mě jsou dalším velmi důležitým aspektem lidé. Ve výzkumu, ale i v životě obecně, velmi záleží na tom, s kým pracujete. Tady jsem našel nejen velmi dobré výzkumníky, ale také lidi, se kterými si můžete popovídat a rádi s nimi trávíte čas i mimo laboratoř.
Na čem během svého pobytu na Fakultě chemické VUT v Brně pracujete?

Fakulta nabízí vynikající zázemí pro syntézu a charakterizaci derivátů, na kterých pracuji, i pro výzkum v oblasti organické chemie obecně. Obzvlášť mě zaujala kvalita laboratoří, které jsou prostorné, moderní a velmi dobře vybavené a poskytují veškeré zázemí potřebné pro kvalitní výzkum.
Jedním z rozdílů je, že naše skupina v Bari je velmi interdisciplinární, zatímco zde pracuji v prostředí, které je výrazněji zaměřeno na organickou chemii.
Samotná věda může být podobná, ale každodenní režim se rozhodně může lišit. Někteří lidé tady začínají pracovat už v sedm ráno, což je pro mě opravdu brzy. A oběd v jedenáct hodin je pro člověka z jižní Itálie další kulturní změnou, na kterou si musí zvyknout!
Co může zahraniční výzkumný pobyt přinést doktorandovi?
Myslím, že je velmi důležitý, a to nejen pro samotný výzkum. Pokud zůstáváte stále ve stejné zemi a ve stejném prostředí, je obtížnější rozšířit si obzory.
Když vyjedete do zahraničí, setkáte se s lidmi z různých kultur, vidíte, jak pracují jiní výzkumníci, a poznáváte různé způsoby, jak přistupovat ke stejnému problému. Brno je v tomto ohledu opravdu skvělé, protože je velmi mezinárodní. I tam, kde bydlím, potkávám lidi z mnoha různých zemí.
Je to také užitečné pro zlepšení angličtiny. Pokud chcete komunikovat s lidmi z různých zemí, je schopnost dorozumět se společným jazykem zásadní. Zahraniční pobyt bych rozhodně doporučil i dalším doktorandům a výzkumníkům.
Jak se vám líbí život v Brně?

V samotném Brně se mi moc líbí hrad Špilberk. Můžete se tam projít, odpočinout si, dát si kávu nebo pivo a užít si výhled na město. A než odjedu, musím ještě navštívit Prahu. Pořád si říkám, že pojedu příští týden, a pak to nějak zase odložím.
A jak si Ital zvykl na české jídlo?
Pivo je výborné. To je rozhodně jedna z věcí, které mi budou po návratu do Itálie chybět.
Během prvních týdnů jsem tady jedl hodně guláše s knedlíky. Ochutnal jsem také česnečku. Nejdřív jsem si říkal: „Česneková polévka? Co to je?“ Ale chutnala mi. I to je jedna z dobrých věcí na pobytu v zahraničí: vyzkoušíte věci, které by vás doma pravděpodobně ani nenapadlo ochutnat.
Už víte, čemu byste se chtěl věnovat po dokončení doktorského studia?
Zatím ne. V tuto chvíli je mým hlavním cílem dokončit doktorské studium a potom si dát čas na zvážení různých možností.
Když jsem dokončil magisterské studium, byl jsem si poměrně jistý, že chci pokračovat na doktorát a poté zůstat v akademickém prostředí. Doktorské studium ale může změnit způsob, jakým přemýšlíte o své budoucnosti.
Teď už vím, jak funguje akademický výzkum, ale nikdy jsem nepracoval v průmyslu. Než se rozhodnu, který směr mi vyhovuje více, chtěl bych poznat i toto prostředí. Prozatím si chci nechat otevřené možnosti.
Dokázal byste si představit, že byste ve spolupráci s brněnskou skupinou pokračoval i v budoucnu?
Proč ne? Nikdy nevíte, jaké příležitosti se objeví. Mám odsud velmi dobrou zkušenost, takže pokud se v budoucnu objeví zajímavý projekt nebo jiná příležitost ke společné práci, rozhodně bych byl pokračování spolupráce otevřený.
Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů do budoucna!
–jo–
| Publikováno | |
|---|---|
| Odkaz | https://www.fch.vut.cz/f96620/d371335 |


