Publication detail

Lomová houževnatost malty na bázi alkalicky aktivované strusky

ŠIMONOVÁ, H. KUCHARCZYKOVÁ, B. BÍLEK, V.

Original Title

Lomová houževnatost malty na bázi alkalicky aktivované strusky

Czech Title

Lomová houževnatost malty na bázi alkalicky aktivované strusky

Language

cs

Original Abstract

V příspěvku jsou prezentovány výsledky lomových experimentů malty na bázi alkalicky aktivované strusky. Cílem provedeného experimentu bylo porovnání hodnot lomové houževnatosti určené na základě lomových testů dvou vybraných typů zkušebních těles. Pro přípravu malty byla použita mletá granulová vysokopecní struska a normový písek s maximálním zrnem kameniva 2 mm (EN 196-1). Jako aktivátor byl použit hydroxid sodný v dávce 6 % Na2O. Poměr písku ke strusce byl 3:1 a poměr vody ke strusce 0,45. Pro zajištění zpracovatelnosti malty byl použit plastifikátor na bázi lignosulfonátů v množství 1 % hmotnosti strusky. Z malty byly vyrobeny dvě sady zkušebních těles: trámečky o nominálních rozměrech 40 × 40 × 160 mm a půlkruhová tělesa o průměru 100 mm a tloušťce 20 mm. Zkušební tělesa byla před zkouškou opatřena iniciačním zářezem a následně byly provedeny lomové zkoušky v tříbodovém ohybu. Během experimentů byla zaznamenávána závislost síla vs. průhyb uprostřed rozpětí a síla vs. otevření ústí trhliny. V příspěvku jsou prezentovány výsledky lomových testů provedených na sadách 6 vzorků od každého typu tělesa. S využitím principů lineární elastické lomové mechaniky byly pro oba typy zkušebních těles určeny hodnoty lomové houževnatosti. Hodnota lomové houževnatosti pro trámečky byla 0,384 MPa∙m1/2 (variační koeficient 7,3 %) a pro půlkruhová tělesa 0,399 MPa∙m1/2 (variační koeficient 3,6 %). Na základě dosažených výsledků lze konstatovat, že tvar zkušebního tělesa nemá vliv na hodnotu lomové houževnatosti zkoumané malty (rozdíl 4 %).

Czech abstract

V příspěvku jsou prezentovány výsledky lomových experimentů malty na bázi alkalicky aktivované strusky. Cílem provedeného experimentu bylo porovnání hodnot lomové houževnatosti určené na základě lomových testů dvou vybraných typů zkušebních těles. Pro přípravu malty byla použita mletá granulová vysokopecní struska a normový písek s maximálním zrnem kameniva 2 mm (EN 196-1). Jako aktivátor byl použit hydroxid sodný v dávce 6 % Na2O. Poměr písku ke strusce byl 3:1 a poměr vody ke strusce 0,45. Pro zajištění zpracovatelnosti malty byl použit plastifikátor na bázi lignosulfonátů v množství 1 % hmotnosti strusky. Z malty byly vyrobeny dvě sady zkušebních těles: trámečky o nominálních rozměrech 40 × 40 × 160 mm a půlkruhová tělesa o průměru 100 mm a tloušťce 20 mm. Zkušební tělesa byla před zkouškou opatřena iniciačním zářezem a následně byly provedeny lomové zkoušky v tříbodovém ohybu. Během experimentů byla zaznamenávána závislost síla vs. průhyb uprostřed rozpětí a síla vs. otevření ústí trhliny. V příspěvku jsou prezentovány výsledky lomových testů provedených na sadách 6 vzorků od každého typu tělesa. S využitím principů lineární elastické lomové mechaniky byly pro oba typy zkušebních těles určeny hodnoty lomové houževnatosti. Hodnota lomové houževnatosti pro trámečky byla 0,384 MPa∙m1/2 (variační koeficient 7,3 %) a pro půlkruhová tělesa 0,399 MPa∙m1/2 (variační koeficient 3,6 %). Na základě dosažených výsledků lze konstatovat, že tvar zkušebního tělesa nemá vliv na hodnotu lomové houževnatosti zkoumané malty (rozdíl 4 %).

Documents

BibTex


@inproceedings{BUT166277,
  author="Hana {Šimonová} and Barbara {Kucharczyková} and Vlastimil {Bílek}",
  title="Lomová houževnatost malty na bázi alkalicky aktivované strusky",
  annote="V příspěvku jsou prezentovány výsledky lomových experimentů malty na bázi alkalicky aktivované strusky. Cílem provedeného experimentu bylo porovnání hodnot lomové houževnatosti určené na základě lomových testů dvou vybraných typů zkušebních těles. Pro přípravu malty byla použita mletá granulová vysokopecní struska a normový písek s maximálním zrnem kameniva 2 mm (EN 196-1). Jako aktivátor byl použit hydroxid sodný v dávce 6 % Na2O. Poměr písku ke strusce byl 3:1 a poměr vody ke strusce 0,45. Pro zajištění zpracovatelnosti malty byl použit plastifikátor na bázi lignosulfonátů v množství 1 % hmotnosti strusky. Z malty byly vyrobeny dvě sady zkušebních těles: trámečky o nominálních rozměrech 40 × 40 × 160 mm a půlkruhová tělesa o průměru 100 mm a tloušťce 20 mm. Zkušební tělesa byla před zkouškou opatřena iniciačním zářezem a následně byly provedeny lomové zkoušky v tříbodovém ohybu. Během experimentů byla zaznamenávána závislost síla vs. průhyb uprostřed rozpětí a síla vs. otevření ústí trhliny. V příspěvku jsou prezentovány výsledky lomových testů provedených na sadách 6 vzorků od každého typu tělesa. S využitím principů lineární elastické lomové mechaniky byly pro oba typy zkušebních těles určeny hodnoty lomové houževnatosti. Hodnota lomové houževnatosti pro trámečky byla 0,384 MPa∙m1/2 (variační koeficient 7,3 %) a pro půlkruhová tělesa 0,399 MPa∙m1/2 (variační koeficient 3,6 %). Na základě dosažených výsledků lze konstatovat, že tvar zkušebního tělesa nemá vliv na hodnotu lomové houževnatosti zkoumané malty (rozdíl 4 %).",
  address="Česká betonářská společnost ČSSI",
  booktitle="Sborník ke konferenci 27. Betonářské dny",
  chapter="166277",
  howpublished="online",
  institution="Česká betonářská společnost ČSSI",
  year="2020",
  month="november",
  pages="490--495",
  publisher="Česká betonářská společnost ČSSI"
}