Aktuálně volná témata:

Modely lidských tkání budoucnosti - Charakterizace biomimetických hydrogelů pomocí vysokorozlišovací ultrazvukové spektroskopie (HR-US)
Jana Fojtíková
Téma se zaměřuje na výskyt mykotoxigenních plísní v potravinách běžně dostupných v komerční síti a na hodnocení jejich potenciální schopnosti produkovat mykotoxiny. Práce zahrnuje mikrobiologickou identifikaci plísní a posouzení jejich mykotoxigenního potenciálu s využitím moderních přístupů k průkazu genů odpovědných za tvorbu mykotoxinů a hodnocení rizika. Téma navazuje na předchozí práce a umožní studentovi pochopit význam monitoringu mykotoxigenních mikroorganismů a propojit poznatky z mikrobiologie, molekulární biologie a technologie potravin.

Vliv metabolitu sulfát redukujících bakterií na korozní chování hořčíkové slitiny AZ31
Leoš Doskočil
Sulfát redukující bakterie produkují sulfan, který může interagovat se slitinou AZ31 (např. v půdě, kde se může používat jako obětovaná anoda). V práci budou použity jednoduché a rychlé korozní metody, kterými bude zjištěn vliv sulfanu na korozní chování slitiny AZ31. Korozní produkty budou charakterizovány elektronovým mikroskopem a FTIR spektrometrem.

Vliv zinku na pucolanitu kalcinovaných jílů
Pavel Šiler
Kalcinované jíly jsou materiály, které by mohly být v blízké budoucnosti přidávány k cementu pro snížení jeho ceny a zlepšení jeho vlastností. Cementářský průmysl je také jedním z hlavních producentů emisí oxidu uhličitého. Použitím těchto materiálů dochází ke značnému snížení těchto škodlivých emisí. Jedním z hlavních kritérií, které rozhodují o možnosti použití kalcinovaných jílů je jejich pucolánová aktivita. Ta se však může měnit v přítomnosti cizorodých látek jako např. kovů. Cílem této práce je zjistit jak reagují tyto materiály v prostředí zinku a jak se mění jejich pucolánové vlastnosti díky kterým tyto materiály v cementu reagují.

Tvarově adaptabilní poly(ethylenglykolové) hydrogely
Jan Sokolínský
Cílem projektu je navrhnout, připravit a detailně charakterizovat „chytré“ PEG hydrogely, které budou aktivně reagovat na vnější podněty – zejména změny pH a teploty – a cíleně tak měnit své fyzikálně-chemické vlastnosti. Hlavní pozornost bude věnována botnacímu chování a mechanickým vlastnostem gelů v různých experimentálních podmínkách, aby bylo možné pochopit jejich odezvu na okolní prostředí. Projekt studentům nabídne praktický vhled do světa polymerních materiálů – od přípravy hydrogelových materiálů až po měření mechanické stability a funkčních vlastností, které jsou klíčové pro jejich reálné aplikace.

Návrh a realizácia terestrického mikrokosmu pre testovanie chemických látok
Juraj Marcinko
Znečistenie životného prostredia chemickými látkami predstavuje dlhodobý spoločenský problém. Ročne vzniká nespočetné množstvo látok, ktoré sa dostávajú do obehu a stávajú sa tak potenciálnymi toxikantmi v jednotlivých zložkách životného prostredia. Preto je nevyhnutné tieto látky testovať a objasňovať ich vplyv na životné prostredie. Organizácie zamerané na štandardizáciu, ako napríklad ISO a OECD, zaviedli metodické postupy pre testovanie toxicity látok. Tieto testy sú však zamerané predovšetkým na jeden cieľový organizmus. Použitie iba jedného organizmu značne znižuje ekologickú relevanciu výsledkov a možnosť ich interpretácie v kontexte celých ekosystémov. Cieľom študenta v tejto práci bude preto realizovať viacdruhový pôdny experiment (mikrokosmos), v ktorom skombinuje viaceré trofické úrovne (producent, destruent). Toto usporiadanie zvýši ekologickú výpovednú hodnotu testovania chemických látok pre výzkumné účely a pomôže lepšie objasniť dopad toxikantov na cieľový ekosystém (pôdu).

Ekotoxikologické hodnocení léčiv v půdním prostředí: Modelová studie s druhem Orthonychiurus
Helena Zlámalová Gargošová
Chemické látky jsou bezesporu významnými prostředky při zdolávání nákaz jak v humánní, tak i ve veterinární medicíně. Vzhledem ke způsobu jejich užití se však určitý podíl léčiv v původní, popř. metabolizované formě dostává do půdního prostředí (aplikace statkových hnojiv, závlaha). Cílem ekotoxikologie je posoudit vliv chemických látek na zástupce těchto ekosystémů a predikovat rizika, která tyto látky mohou pro ekosystémy představovat. Práce studenta bude propojena s výzkumem sledujícím tyto efekty a bude zaměřena na otestování vybraných farmaceutických látek na půdním organismu (chvostoskok). Náplň práce bude spočívat v optimalizaci chovu vybraného druhu, stanovení citlivosti na vybranou referenční látku a následném prozkoumání vlivu vybraných léčiv na tento organismus.

Alternativní materiály pro moderní solární články
Stevan Gavranović
Integrace solárních článků do přenosné a nositelné elektroniky podpořila vývoj nových fotovoltaických zařízení. V těchto aplikacích jsou flexibilní, nízkonákladové organické materiály často preferovány před tuhými krystalickými polovodiči. Přestože tyto materiály splňují požadavky flexibilní elektroniky, jejich stabilita a krátká životnost omezují jejich využití v elektronických zařízeních. Vývoj nové generace polovodičových materiálů se proto zaměřuje na pokročilé organicko-anorganické materiály, zejména na halogenidové perovskity. Tyto materiály kombinují flexibilitu a laditelnost organických látek s odolností krystalických polovodičů, což z nich činí zvláště atraktivní kandidáty pro moderní solární články.

Perovskitové materiály pro budoucí paměťové systémy
Stevan Gavranović
Perovskitové materiály představují jednu z perspektivních cest k vývoji budoucích paměťových systémů díky své schopnosti fungovat jako memristory. Tyto elektrické součástky dokážou současně uchovávat data i provádět jednoduché výpočty. Tím mohou výrazně omezit tzv. von Neumannovo úzké hrdlo (angl. bottleneck), tedy zpomalení způsobené neustálým přenášením dat mezi procesorem a pamětí. Navíc perovskitové memristory mají nízkou spotřebu energie, rychlé přepínání a možnost analogového zpracování informací, což z nich činí ideální kandidáty pro mozkem inspirovanou elektroniku.

Obsazená témata: