Historie naší fakulty

Počátek působení dnešní Fakulty chemické VUT datujeme k 8. listopadu 1911 a je tedy jednou z nejstarších českých chemických fakult. První přednášky na nové fakultě začaly 23. října 1912. Pro výuku chemického oboru na naší univerzitě, tehdy nazývané C. k. vysoká škola technická Františka Josefa v Brně, byla získána budova na Falkensteinerově ulici. Prvním děkanem byl zvolen profesor anorganické chemie Bohumil Kužma. Ústav anorganické chemie prof. Kužmy byl nejstarším ústavem chemického oboru. V roce 1912 prof. Jan Novák založil Ústav analytické chemie a prof. Jiří Baborovský Ústav teoretické a fyzikální chemie. O rok později, v roce 1913 založil profesor Cyril Krauz Ústav organické chemie a chemické technologie VI (tuky, dehty, barviva) a profesor Otakar Kallauner Ústav chemické technologie I (anorgnický velkoprůmysl a křemičitany).

Prostory pro nově vznikající ústavy na Falkensteinerově ulici se brzy ukázaly být nedostačující, a proto se již ve studijním roce 1912–1913 začalo jednat o novostavbě chemického pavilonu na Žižkově ulici. Veliký a rychlý rozmach chemické fakulty i celé školy nastal po ukončení války v říjnu 1918. Poměrně brzy a vzdor poválečným těžkostem byl dobudován nový chemickotechnologický pavilon na Žižkově ulici 17 a chemické ústavy České vysoké školy technické v Brně se opět zapojily do hospodářského rozvoje Brna a Moravy. Od roku 1937 nesla škola název „Česká vysoká škola technická Dr. Edvarda Beneše“. Bohužel přišly na fakultu ještě dvě rány – uzavření českých vysokých škol během 2. světové války a následně rozhodnutí komunistické vlády o zrušení fakulty v roce 1951.

Na své obnovení musela Fakulta chemická čekat až do roku 1989, kdy na základě podnětu prof. Dr. Ing. Aloise Wagnera vznikl z iniciativy brněnských chemiků návrh na obnovení Fakulty chemické Vysokého učení technického v Brně. Vypracování tohoto návrhu se na přelomu let 1989 a 1990 ujali: za Vysoké učení technické v Brně prof. Dr. Ing. Zdeněk Šauman, DrSc. a prof. Dr. Ing. Vladimír Lach, CSc.; za Československou akademii věd akademik Armin Delong a doc. Ing. Jaroslav Janák, DrSc.; a za Československou společnost chemickou prof. RNDr. Karel Veselý, DrSc. a Dr. Ing. Adolf Pokorný, CSc.

Obnovení Fakulty chemické v roce 1992 bylo nutností jak z hlediska doplnění Vysokého učení technického v Brně o obor nezbytný k jeho integrovanému výchovně-vzdělávacímu působení a komplexní vědecko-výzkumné činnosti, tak především z hlediska potřeb industriálního rozvoje regionu, kde byla zřetelně pociťována přetržka ve výchově chemiků s inženýrským vzděláním, trvající několik desetiletí.

Dne 5. ledna 1990 byl návrh obnovy fakulty chemické připraven pro jednání tehdejšího rektora VUT v Brně prof. Ing. Arnošta Höniga, DrSc. s akreditační komisí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Jednání v první fázi narážela na dislokační potíže VUT. Do dalších jednání se zapojili prorektor VUT v Brně doc. RNDr. Jaroslav Cihlář, CSc., prof. Ing. Jiří Brandštetr, DrSc., prof. Ing. Lubomír Lapčík, DrSc. a prof. Ing. Jiří Matoušek, DrSc. a další členové pedagogického sboru. Dne 26. května 1992 tento návrh předložil již nový rektor VUT v Brně prof. Emanuel Ondráček akademickému senátu VUT v Brně. Akademický senát návrh jednoznačně schválil a začátkem června byla o záměru obnovit Fakultu chemickou VUT v Brně informována akreditační komise MŠMT ČSFR.

Jednání probíhala úspěšně a tak byla po dohodě s děkanem Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity v Brně doc. RNDr. E. Schmidtem, DrSc. zřízena 14. července 1992 ada Fakulty chemické a dne 3. listopadu 1992 byla Fakulta chemická oficiálně ustanovena rozhodnutím rektora VUT v Brně. Ačkoliv akreditační jednání proběhlo až 7. prosince 1992, výuku se na Fakultě chemické podařilo zahájit ve spolupráci s Masarykovou Univerzitou Brně již v říjnu 1992. Do prvního ročníku bylo přijato 27 studentů, kteří vyhověli přijímacímu řízení PřF MU.

Od 1. ledna 1993 měla být fakultě chemické k dispozici tradiční budova chemického pavilonu na Žižkově ulici, avšak rozhodnutím rektora prof. E. Ondráčka byla tato budova vybavená pro výuku chemických inženýrů přidělena stavební fakultě, která za to uvolnila pro výuku chemie nevyhovující budovy na Veslařské ulici. Tím se zkomplikovala situace pro další rozvoj Fakulty chemické, neboť v roce 1996 měla Fakulta chemická již 450 posluchačů a prostory obou malých budov na Veslařské ulici pro výuku nestačily. Zlepšení situace přinesla až později rekonstrukce budovy závodu Meopta v Králově Poli.

V nové budově na ulici Purkyňova byla výuka zahájena v roce 1998. Situace fakulty se dále stabilizovala, fakulta byla vybavena moderními přístroji a zařízením. Zvláště díky celkové rekonstrukci a velkým investicím do inovací v poslední dekádě v souvislosti s vybudováním Centra materiálového výzkumu nyní fakulta disponuje výborným vybavením a zázemím pro další rozvoj pedagogické i výzkumné činnosti.

Koncepce studijních oborů, konstituovaných od obnovení činnosti fakulty i v dalším výhledu, vychází z potřeb rozvoje VUT a reflektuje potřeby a požadavky společnosti a trhu práce v blízké i vzdálenější budoucnosti. V současné době je proto Fakulta chemická etablovanou a respektovanou vzdělávací institucí s výraznou výzkumnou činností a silnými vazbami na průmyslovou i další aplikační sféru.