Detail publikačního výsledku
Od pórů k rostlinám: Biouhel kolonizovaný PGPR jako půdní kondicionér
HALEŠ, P.; HLAVÁČKOVÁ, B.; SÚKENÍK, M.; KALINA, M.
Originální název
Od pórů k rostlinám: Biouhel kolonizovaný PGPR jako půdní kondicionér
Anglický název
From Pores to Plants: PGPR-Colonised Biochar as a Soil Amendment
Druh
Abstrakt
Originální abstrakt
Biouhel představuje porézní uhlíkatý materiál, který se v zemědělství využívá jako půdní kondicionér zlepšující fyzikálně-chemické vlastnosti půdy. Obohacení biouhlu o rhizobakterie podporující růst rostlin (PGPR) umožňuje využít jeho strukturu jako nosič mikroorganismů a vytvořit biologicky aktivní materiál s potenciálem pro udržitelné zemědělství. V rámci studie byly použity čtyři komerční biouhly (Carbohran, Novocarbo, Sonnenerde a Zera) a bakteriální kmen Azotobacter vinelandii CCM 289, který produkuje extracelulární alginát. Biouhly byly charakterizovány z hlediska obsahu organické a anorganické frakce pomocí termogravimetrické analýzy (TGA), prvkového složení vodných výluhů metodou ICP-OES a jejich fyzikálně-chemických vlastností (pH, konduktivita). Hodnoty pH výluhů se pohybovaly od 7,13±0,11 u Zery, do 9,99±0,08 u Sonnenerde, zatímco konduktivita u jednotlivých biouhlů byla v rozmezí (285–913) µS/cm. Následně byly porovnány dvě metody kolonizace: postkultivační postup založený na smíchání bakteriální suspenze s biouhlem a kokultivační postup spočívající v přímé kultivaci bakterií za přítomnosti biouhlu. Pomocí průtokové cytometrie byla hodnocena koncentrace a viabilita buněk. Suspenze obsahující bakterie a jimi produkovaný alginát byly síťovány 2 hm. % roztokem CaCl₂. Reologická měření prokázala u měřitelných hydrogelů převahu paměťového modulu (G′), nad ztrátovým (G′′), což odpovídá převážně elastickému chování. Připravené systémy byly následně lyofilizovány. Před lyofilizací dosahovala viabilita buněk v postkultivačních suspenzích (73,25–83,35) %, zatímco po lyofilizaci byla viabilita buněk uvolněných při resuspendaci (60,25–69,46) %. U hydrogelu bez biouhlu činila po lyofilizaci (43,07±6,10) %. Stěžejní část studie tvořil 92denní pěstební experiment s kukuřicí setou (Zea mays) v kontrolovaném prostředí (teplota, vlhkost, závlaha, osvětlení). Pro aplikaci do půdy byly zvoleny lyofilizované nosiče připravené postkultivační metodou kolonizace biouhlu. Během experimentu byla sledována dynamika půdního pH a růstové charakteristiky rostlin. Z agronomických parametrů se projevily zejména rozdíly v růstu kořenového systému, přičemž nejvyšší čerstvá hmotnost kořenů byla zaznamenána u varianty Carbohran + PGPR. Po sklizni byla pomocí sady BIOLOG EcoPlate™ hodnocena metabolická aktivita mikroorganismů v rhizosféře. Mezi variantami s biouhlem a PGPR vykazovala nejvyšší hodnotu Carbohran + PGPR. Kultivační testy dále prokázaly schopnost mikroorganismů v rhizosférních výluzích solubilizovat fosfáty a produkovat siderofory. Nejvyšší plocha halozón při solubilizaci fosfátů byla naměřena u Zery + PGPR (10,3±0,9) cm², zatímco při produkci sideroforů u Carbohranu + PGPR (9,4±3,9) cm². Zjištěné výsledky ukazují na materiálově závislé biologické odezvy a zachování vybraných mechanismů podpory růstu rostlin po 92 dnech pěstebního experimentu. V navazujícím výzkumu budou tyto výsledky porovnány s pěstebním experimentem využívajícím kokultivačně připravené nosiče rhizobakterií, což umožní posoudit vliv způsobu kolonizace na účinnost jednotlivých systémů.
Anglický abstrakt
Biochar is a porous carbon-rich material used in agriculture as a soil amendment to improve soil physicochemical properties. Enrichment with plant growth-promoting rhizobacteria (PGPR) offers an opportunity to use its structure as a microbial carrier and develop a biologically active material with potential for sustainable agriculture. Four commercial biochar samples (Carbohran, Novocarbo, Sonnenerde, and Zera) and the alginate-producing bacterial strain Azotobacter vinelandii CCM 289 were used in this study. The biochar samples were characterized in terms of their organic and inorganic fractions using thermogravimetric analysis (TGA), the elemental composition of aqueous extracts using ICP-OES, and their physicochemical properties (pH and electrical conductivity). Extract pH ranged from 7,13±0,11 for Zera to 9,99±0,08 for Sonnenerde, while electrical conductivity ranged from 285 to 913 µS/cm. Two biochar colonization approaches were compared, namely post-cultivation, involving mixing the prepared bacterial suspension with a biochar sample, and co-cultivation, involving direct bacterial growth in a biochar suspension. Cell concentration and viability were evaluated by flow cytometry. Suspensions containing biochar, bacteria, and their extracellularly produced alginate were cross-linked using a 2 wt. % CaCl₂ solution. In samples suitable for rheological measurements, the storage modulus (G′) exceeded the loss modulus (G″), indicating predominantly elastic behaviour. The prepared systems were subsequently freeze-dried. Before freeze-drying, cell viability in post-cultivation suspensions ranged from 73,25 % to 83,35 %, whereas after freeze-drying, the viability of cells released upon rehydration ranged from 60,25 % to 69,46 %. In the biochar-free hydrogel, post-freeze-drying viability was (43,07±6,10) %. The main part of the study consisted of a 92-day pot experiment with maize (Zea mays) under controlled conditions, including temperature, humidity, irrigation, and illumination. Freeze-dried carriers prepared using the post-cultivation method were selected for soil application. Soil pH dynamics and plant growth characteristics were monitored throughout the experiment. Differences were particularly evident in root system development, with the highest fresh root mass recorded for the Carbohran + PGPR treatment. After harvest, rhizosphere microbial metabolic activity was assessed using the BIOLOG EcoPlate™ assay. Among the treatments containing biochar and PGPR, Carbohran + PGPR showed the highest metabolic activity. Culture-based assays further demonstrated the ability of microorganisms in rhizosphere extracts to solubilize phosphates and produce siderophores. The largest halo area in the phosphate-solubilization assay was recorded for Zera + PGPR (10,3±0,9) cm², whereas the highest siderophore response was recorded for Carbohran + PGPR (9,4±3,9) cm². Given the limited number of replicates and the relative nature of the agar-based assays, these results should be interpreted cautiously. The results indicate material-dependent biological responses and the persistence of selected plant growth-promoting activities after the 92-day pot experiment. Further research will compare these findings with a pot experiment using co-cultivation-derived rhizobacterial carriers, allowing the influence of the colonization method on the performance of the
Klíčová slova
Biouhel, rhizobakterie podporující růst rostlin (PGPR), Azotobacter vinelandii, PGP efekty, pěstební experiment, Zea mays
Klíčová slova v angličtině
Biochar, plant growth-promoting rhizobacteria (PGPR), Azotobacter vinelandii, PGP effects, cultivation experiment, Zea mays
Autoři
HALEŠ, P.; HLAVÁČKOVÁ, B.; SÚKENÍK, M.; KALINA, M.
Vydáno
22.10.2026
Nakladatel
Zemědělský výzkum spol. s r. o.
Místo
Troubsko
ISBN
978-80-88000-54-9
Kniha
Konference mladých vědců 2026
Strany od
40
Strany do
41
Strany počet
108
URL
BibTex
@misc{BUT212792,
author="Petr {Haleš} and Barbora {Hlaváčková} and Martin {Súkeník} and Michal {Kalina}",
title="Od pórů k rostlinám: Biouhel kolonizovaný PGPR jako půdní kondicionér",
booktitle="Konference mladých vědců 2026",
year="2026",
pages="40--41",
publisher="Zemědělský výzkum spol. s r. o.",
address="Troubsko",
isbn="978-80-88000-54-9",
url="https://www.vupt.cz/storage/app/media/Konference%20mlad%C3%BDch/Sborn%C3%ADk.pdf",
note="Abstract"
}