Světové premiéry se 13. září během setkání absolventů na Fakultě chemické dočkal projekt, který vznikl jako originální příspěvek k oslavám 125. výročí založení VUT. Netradiční umělecké dílo propojuje na první pohled dva neslučitelné světy – chemii a operu, vědu a umění. Autorem příběhu, libreta a scénáře je doktorand Fakulty chemické VUT Marek Řihák, který paralelně studuje operní režii na Hudební fakultě JAMU.
Finální scéna se natáčela v krásných prostorách Mahenova divadla Natáčení úvodní pizza scény ve studentské odpočívárně Technické obory bývají často v očích široké veřejnosti tak trochu strašákem. Když řeknete, že studujete chemii, málokdy se setkáte s odezvou: „Tak to ti závidím, to byl vždy můj vysněný obor.“ Stejně tak vzbuzuje obavy jisté části populace představa o večeru stráveném v opeře, takže málokdy vyslechneme věty typu: „Ach, jak rád bych tři hodiny poslouchal/a zpěv několika postav současně v jazyce, kterému nerozumím.“ Kombinací chemie a opery by tedy mělo logicky vzniknout něco pro diváka naprosto nepřitažlivého a vzbuzujícího obavy. Jako vědci jsme se však rozhodli popřít tuto tezi a dokázat, že chemie i opera mohou být přitažlivé nejen samy o sobě, ale i ve vzájemné kombinaci.
"Fakt nedávám tahle rána", zpívá v laboratoři Jitka Krouská z ÚFSCH Na půdě Fakulty chemické tak vzniklo dílko, které sleduje příběh mladého páru. On studuje chemii a naplno jí žije, ona chemii nerozumí, ale chtěla by žít s ním. Každý má úplně jinou představu o ideálním společném večeru, a přestože to zprvu vypadá, že romantiku student prožije raději s bakteriemi v laboratoři než se svou partnerkou v divadle, během prosněné noci se vše změní. Student se ocitá na fakultě, kde však bez přestání zní hudba. Pedagogové i spolužáci nemluví, ale zpívají. Student se snaží zjistit, co se to děje a jak to bláznovství zastavit – hudba a zpěv přece do laboratoře nepatří! Po několika lekcích však dojde k závěru, že chce-li porozumět tomuto světu, musí se nechat vést hudbou. Možná právě kouzlo harmonií zvládne vyřešit víc, než by se mohlo zdát.
Jiří Smilek z ÚFSCH Chemická miniopera s hudbou Matěje Gregora si vtipně pohrává s běžnými situacemi ze studentského života. Příběhy postav jsou volně inspirovány situacemi z každodenního chemického života a v nadsázce tak ukazují, co asi čas od času běží každému z nás hlavou. Cílem tohoto dílka bylo však nejen pobavit, ale také ukázat, že život na fakultě není jen o vědě a studiu, ale také o spolupráci a přátelství – bez toho by totiž žádný takový projekt nemohl vzniknout. Zároveň není potřeba se bát ani chemie ani opery, oba tyto světy toho mají hodně co nabídnout, jen jim člověk musí být otevřený.
Do natáčení se zapojili studenti i zaměstnanci FCH Současně se jedná o propojení hned několika sfér. Tím, že miniopera byla od začátku zamýšlena ve formě videa, se tradiční divadelní svět rozšířil o audiovizuální tým v režii Filipa Volfa a kameramana Vojtěcha Konečného. Došlo tak ke kontaktu dalších dvou světů – světa divadla a světa filmu, z nichž každý má svá vlastní pravidla, a bylo tedy potřeba najít společné kompromisy, aby ani jedna strana nebyla ochuzena. Velké výzvě čelili také studenti a zaměstnanci chemické fakulty, kteří se museli naučit otevírat pusu dle předem nahraného zpěvu Anny Zedníčkové, Bedřišky Ponížilové, Pavla Valenty a Aleše Musila, kteří vše nahráli pod taktovkou Marka Madeji za doprovodu orchestru složeného z profesionálních hráčů a studentů Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Na celém projektu se podílely také tanečnice, které v choreografii Sim byly důležitou složkou finální scény odehrávající se v krásných prostorách Mahenova divadla.
Snad se miniopera stane takovým malým potvrzením, že opery ani chemie není třeba se bát. Přece jen žijeme ve městě, které je po celém světě známé díky vědě (od Mendela přes elektronové mikroskopy až k vesmírným sondám) a zároveň díky skladateli Leoši Janáčkovi, který zde žil a tvořil. Až tedy budete příště po dni stráveném v laboratoři přemýšlet, co s volným večerem, dejte šanci divadlu. Běžte ve dvou, ve větší skupině, nebo klidně sami – koneckonců hlavní hrdinka chemické miniopery šla taky sama, a rozhodně nelitovala…
Marek Řihák Autorem příběhu, libreta a scénáře je doktorand Fakulty chemické VUT Marek Řihák TRAILER
