Přístupnostní navigace

Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

FCH VUT

Menu
  • Pro uchazeče Submenu
    • Studuj chemii na VUT
    • Nabídka programů
    • Jak se dostat na FCH
    • Přípravné kurzy
    • Den otevřených dveří
    • Kontakty

    E-přihláška

  • Pro Studenty Submenu
    • Aktuality
    • Informace ke studiu
    • Studijní programy
    • Pro prváky
    • Knihovna
    • Studium a stáže v zahraničí
    • Pracovní nabídky
    • Den chemie
    • Chemici z VUT
    • Stipendia
    • Studijní předpisy
  • Věda a výzkum Submenu
    • Témata
    • Centrum materiálového výzkumu
    • Výzkumné skupiny
    • Výsledky VaV
    • Projekty
    • Úspěchy a ocenění
    • Konference a soutěže
    • Kvalifikační řízení
  • Spolupráce Submenu
    • Firemní spolupráce
    • Zahraniční spolupráce
    • Fórum Chemistry and Life
    • Střední školy a FCH
    • Noc vědců
  • O fakultě Submenu
    • Organizační struktura
    • Historie fakulty
    • Kalendář akcí
    • Fotogalerie
    • Absolventi
    • Reklamní předměty
    • Fakultní časopis
    • Pro média
    • Informační tabule
    • Sociální bezpečí
    • Ochrana osobních údajů
    • Kontakty
  • EN
  • Přihlásit se

    Přihlásit se

    • Intranet FCH
    • Web FCH
    • Mail FCH
    • Intraportál
    • Studis
    • Elearning
    • WIKI FCH
    • Věstník VaV
  • Hledat
  • EN

Zavřít

  1. FCH
  2. Web fakulty chemické VUT v Brně
  3. Zprávy z FCH
  4. K lepšímu pochopení bezcementového betonu přispěl výzkum z FCH VUT. Závěry otiskly i prestižní časopisy

K lepšímu pochopení bezcementového betonu přispěl výzkum z FCH VUT. Závěry otiskly i prestižní časopisy

Na výzkum interakcí různých organických látek v bezcementových alkalicky aktivovaných materiálech se zaměřili Vlastimil Bílek a Lukáš Kalina z Ústavu chemie materiálů Fakulty chemické VUT. Spolu s týmem odborníků zkoumali, proč běžné organické přísady v této alternativě portlandského cementu nefungují, a čím je nahradit. Poznatky by měly do budoucna napomoct většímu zájmu o tento materiál a jeho častějšímu využití, ačkoliv masivnějšímu používání zatím brání i evropská legislativa.

Vlastimil Bílek a Lukáš Kalina s týmem zkoumali, které přísady fungují v bezcementovém betonu | Autor: Jan Prokopius
Alkalicky aktivovanými materiály se na Ústavu chemie materiálů Fakulty chemické VUT dlouhodobě zabývají, a to díky národním i mezinárodním projektům základního i aplikovaného výzkumu. „Většinou je to vnímáno jako alternativa k materiálům na bázi portlandského cementu, zejména pro aplikace vyžadující vysokou chemickou odolnost nebo odolnost vůči vysokým teplotám. Dále mezi hlavní výhody patří, že alkalicky aktivované materiály jsou více ekologické a udržitelné při výrobě. Zejména proto, že se vyrábí z průmyslových odpadů a sekundárních produktů. Takže neplýtváme přírodními zdroji, například vápencem. Ten je hlavní surovinou pro výrobu cementu, a navíc při ní jeho rozkladem vzniká oxid uhličitý,” vyjmenovává benefity Vlastimil Bílek.

Jedním ze zásadních problémů těchto materiálů ale je, že v nich nefungují běžné organické přísady, které se používají v tradičních betonech. „Běžné přísady, například superplastifikátory, kterých i malá dávka beton výrazně ztekutí, jsou totiž designovány pro klasický cement. Díky nim můžeme přidat méně vody a získat větší pevnost i trvanlivost. Z betonu se tak dají stavět i složité masivní konstrukce, jako mrakodrapy nebo mosty. U alkalicky aktivovaných materiálů ale tyto plastifikátory obvykle nefungují. My jsme chtěli více proniknout do toho, které látky fungují, které ne, a proč,” vysvětluje Lukáš Kalina, co bylo cílem jejich tříletého projektu pod záštitou Grantové agentury České republiky.

Odborníci se soustředili primárně na pochopení chování organických přísad s jejich pojivem | Autor: Jan Prokopius
Multioborový tým výzkumníků, ve kterém byli i odborníci z Ústavu fyzikální a spotřební chemie FCH VUT či z Fakulty stavební VUT, se tedy soustředil primárně na pochopení chování organických přísad s jejich pojivem. „Prokázali jsme, že stěžejní jsou tři základní aspekty fungování a nefungování přísad. Jejich chemická stabilita, rozpustnost v aktivačním roztoku a adsorpce na povrch prekurzoru. Zjistili jsme například to, že když budeme aktivovat strusku hydroxidem sodným, tak nám velice dobře funguje určitý typ plastifikátoru. V momentu, kdy se ale v aktivačním roztoku objeví byť jen malinkaté množství křemičitanových iontů, tak najednou plastifikátor přestává úplně fungovat,” popisuje Vlastimil Bílek. I tento poznatek byl součástí článků, které nedávno otiskly prestižní časopisy Cement and Concrete Research a Construction and Building Materials.

Lepší porozumění chování alkalicky aktivovaných materiálů pomůže podle Vlastimila Bílka a Lukáše Kaliny jejich větší konkurenceschopnosti. „Pokud chceme s alkalicky aktivovanými materiály konkurovat běžným betonům na bázi portlandského cementu, musíme najít vhodné přísady, které by zásadně měnily charakteristiky tohoto netradičního typu betonu,” podotýká Kalina.

Tým z FCH VUT chce své poznatky postupně převést do praxe a do výroby | Autor: Jan Prokopius
Podle Vlastimila Bílka už ale existují ve světě zajímavé aplikace. „Například v australském Brisbane je z alkalicky aktivované strusky a popílku postavena letištní dráha. U nás je zatím komerční použití daleko menší,” říká s tím, že hojnějšímu využití brání především evropská legislativa. Betonářské normy totiž nepočítají s úplnou absencí portlandského cementu jako pojiva,” dodává. Opatrní jsou podle něj i architekti a projektanti, kteří mají k cementu větší důvěru. „Na standardizaci a testování už se ale pracuje celosvětově,” upozorňuje Bílek.

Oni sami plánují ve výzkumu a případné aplikaci také pokračovat. „Do určité míry už na tento projekt navazujeme dalším, řešeným primárně na Fakultě stavební VUT. Oslovila nás také jedna firma, která by se s námi chtěla podílet na výrobě dílců z alkalicky aktivovaných materiálů. Zatím nechci být úplně konkrétní, ale vypadá to slibně,” říká Lukáš Kalina s tím, že větší průmyslová výroba je i jejich konečný cíl. „Můžeme si tady něco zkoumat a testovat v laboratoři, ale pokud se to nedostane do praxe, tak je smysl poloviční,” podotýká na závěr Vlastimil Bílek.

(zeh)
Zdroj: zVUT.cz

Publikováno 30.10.2023 11:16
Odkaz https://www.fch.vut.cz/f96620/d247705

Pro uchazeče

  • Studuj chemii na VUT
  • Nabídka programů
  • Jak se dostat na FCH
  • Přípravné kurzy
  • Den otevřených dveří
  • Kontakty
  • E-přihláška

Pro Studenty

  • Aktuality
  • Informace ke studiu
  • Studijní programy
  • Pro prváky
  • Knihovna
  • Studium a stáže v zahraničí
  • Pracovní nabídky
  • Den chemie
  • Chemici z VUT
  • Stipendia
  • Studijní předpisy

Věda a výzkum

  • Témata
  • Centrum materiálového výzkumu
  • Výzkumné skupiny
  • Výsledky VaV
  • Projekty
  • Úspěchy a ocenění
  • Konference a soutěže
  • Kvalifikační řízení

Spolupráce

  • Firemní spolupráce
  • Zahraniční spolupráce
  • Fórum Chemistry and Life
  • Střední školy a FCH
  • Noc vědců

O fakultě

  • Organizační struktura
  • Historie fakulty
  • Kalendář akcí
  • Fotogalerie
  • Absolventi
  • Reklamní předměty
  • Fakultní časopis
  • Pro média
  • Informační tabule
  • Sociální bezpečí
  • Ochrana osobních údajů
  • Kontakty

Vysoké učení technické v Brně

Vysoké učení technické v Brně

Fakulta chemická

Purkyňova 464/118
612 00 Brno

www.fch.vut.cz
info@fch.vut.cz

  • Facebook
  • Twitter
  • YouTube
  • Instagram

Copyright © 2025 VUT

Prohlášení o přístupnosti Informace o používání cookies

Nahoru