Prezenční studium

4 roky

prof. RNDr. Ivana Márová, CSc.

Předseda :
prof. RNDr. Ivana Márová, CSc.
Člen interní :
prof. Mgr. Václav Brázda, Ph.D.
doc. Ing. Eva Vítová, Ph.D.
prof. Ing. Stanislav Obruča, Ph.D.
prof. Ing. Adriána Kovalčík, Ph.D.
doc. Ing. Pavel Diviš, Ph.D.
Člen externí :
prof. RNDr. Jiří Doškař, CSc.
prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc.
Ing. Martin Polovka, Ph.D.
doc. Ing. Milan Čertík, Ph.D.
prof. Ing. František Buňka, Ph.D.

Hlavním cílem studia je výchova vysoce vzdělaných odborníků v oboru potravinářské chemie, určených pro samostatnou tvůrčí, vědeckou a výzkumnou činnost. Cílem potravinářské chemie jako vědního oboru je poskytovat komplexní chemické,inženýrské a biochemické principy složení, zpracování, analýzy a nutriční hodnoty potravin a surovin. Student je učen samostatně formulovat vědecký či inženýrský problém, navrhnout hypotézy a postupy k jeho řešení a provést experimentální či teoretické pokusy k jejímu potvrzení. Nedílnou součástí je výcvik schopnosti kritického posouzení publikovaných vědeckých informací a schopnosti vyjadřovat se písemně i slovně v anglickém odborném jazyce. Studijní program je zaměřen na samostatnou tvůrčí činnost v celé oblasti potravinářské chemie, zahrnuje jak teoretickou práci, tak práci experimentální a připravuje absolventy pro vědeckou, výzkumnou a vývojovou činnost, jakož i na aktuální postupy hodnocení kvality a autenticity potravin. Stěžejní oblasti studia budou chemické a inženýrské základy procesů spojených se zpracováním potravinářských surovin, analýzou složení potravin, hygienou, nutričními vlastnostmi i senzorickou analýzou. Ty budou dále rozvíjeny podle volby tématu disertace v oblasti analýzy potravin a surovin, instrumentálních a molekulárních technik pro stanovení autenticity, mikrobiologie a biotechnologie, molekulárních technik a nanobiotechnologií, a to včetně rozvoje postupů zpracování a valorizace potravinářských odpadů. Předměty, aktivity teoretické a laboratorní si budou studenti zapisovat tak, aby splnily požadavky FCH VUT na kvalitu studia a byly vhdným podkladem pro zaměření závěrečných prací. Zaměření doktorských studijních programů poskytuje absolventům získání teoretických poznatků a experimentální erudice v oborech základní a aplikované chemie (potravinářská chemie a biochemie, organická chemie, fyzikální a koloidní chemie, mikrobiologie, molekulární biologie a bioinženýrství). Kvalifikační práce studentů jsou pak orientovány do oblastí, které jsou na fakultě řešeny akademickými a vědecko-výzkumnými pracovníky, a to především s podporou výzkumných projektů. Fakulta disponuje moderním přístrojovým vybavením pořízeným mimo jiné v rámci rozvojových a dotačních projektů (např. projekt OP VaVpI Centrum materiálového výzkumu), jehož využívání je zajištěno klíčovými akademickými pracovníky jednotlivých ústavů. Tímto jsou vytvořeny základní předpoklady pro odbornou činnost doktorandů.

V rámci doktorského programu Potravinářská chemie budou připravováni odborníci s vysokými kompetencemi, kteří se budou schopni podílet na vysoce kvalifikované vědecko-výzkumné činnosti založené na chemických a biochemických principech a postupech, a to zejména na vysokoškolských pracovištích, pracovištích Akademie věd, ve výzkumných ústavech, ale i vprůmyslovém výzkumu a rovněž v kontrolních a státních institucích.. Absolvent je schopen samostatné tvůrčí práce v celém oboru potravinářské chemie. Absolventi se mohou vzhledem k širokému rozsahu výuky y výzkumných směrů výborně uplatnit nejen v přímo oblastech vývoje, výzkumu a hodnocení kvality potravin a surovin, ale v dalších oborech z oblasti výživy, péče o zdraví nebo studia živých systémů pro biotechnologické účely. Hlavním cílem studia je výchova vysoce vzdělaných odborníků v oboru potravinářské chemie, s dostatečnou zahraniční zkušeností, určených pro samostatnou tvůrčí, vědeckou a výzkumnou činnost.
Cílem potravinářské chemie jako vědního oboru je poskytovatkomplexní přístup k výrobě, zpracování, balení, uchováváníé potravin a též k hodnocení jejich kvality,autenticity. nezávadnosti a senzorických vlastností. Student je učen samostatně formulovat problém, navrhnout hypotézy a postupy k jeho řešení a provést experimentální či teoretické pokusy k jejímu potvrzení. Nedílnou součástí je výcvik schopnosti kritického posouzení publikovaných vědeckých informací, schopnosti vyjadřovat se písemně i slovně v anglickém odborném i běžném jazyce, pracovat v mezinárodním týmu. Absolventem oboru je tedy chemický inženýr (doktor) vzdělaný i v celém oboru potravinářských věd a rovněž ve vybraných souvisejících chemických, biotechnologických a bioinženýrských vědách. Takto koncipované vzdělávání obsažené v logickém systémuteoretických a aplikovaných předmětů dává absolventovi možnost uplatnit se v potravinářském a příbuzném chemickém, inženýrském i biotechnologickém vývoji a výzkumu, kde může zastávat funkce specializovaných výzkumných a vývojových pracovníků. Absolventi mohou dále získat pracovní pozice specialistů a řídících pracovníků v potravinářské a odpovídající chemické, biotechnologické i kosmetické a farmaceutické výrobě. Zde mohou zastávat funkce vysoce kvalifikovaných pracovníků a také pozice středního a vyššího managementu a podílet se tak přímo na řízení výroby i doprovodných procesů, jako je např. práce v útvarech kontroly a řízení jakosti, registračních útvarech apod.
Dle Evropského kvalifikačního rámce výstupy studia v doktorském studijním programu Potravinářská chemie odpovídají nejvyšší úrovni – tedy úrovni EQF 8, což charakterizuje absolventy jako špičkově vzdělané jedince v oboru, případně v mezioborové problematice, ovládající specializované a vysoce pokročilé techniky, schopné samostatně řešit problémy, vykazovat autoritu, inovační potenciál a akademickou i odbornou integritu, vyvíjet nové postupy při práci v oboru, při studiu nebo ve výzkumu.

Absolventi doktorského studijního programu získají teoretické vědomosti i praktické experimentální dovednosti a zkušenosti nezbytné k samostatnému tvůrčí řešení problematiky v široké oblasti komplexního oboru chemie potravin. Program je orientován jak do oblasti chemické podstaty potravinářských i biotechnologických výrob s ohledem na zabezpečování a rozvoj progresivních technologií, tak také do oblasti kontroly jakosti a zdravotní nezávadnosti produkovaných potravin. Absolventi DSP najdou uplatnění v oblasti univerzitního i neuniverzitního výzkumu, ve výzkumně-vývojové oblasti veřejných i soukromých společností a institucí nejen v ČR, ale i v EU (např. Evropský úřad pro bezpečnost potravin, Úřad pro zdraví a ochranu spotřebitele při Evropské komisi), a ve výrobních podnicích zemědělsko-potravinářského komplexu národních i nadnárodních potravinářských společností. Profil absolventa nabízí také uplatnění v rámci státních kontrolních institucí a obchodních organizacích. Profil absolventa je formulován tak, aby byl srovnatelný se studiem podobného charakteru na tuzemských i zahraničních univerzitách i s nároky evropského výzkumného prostoru. Absolvent oboru je vzdělaný v celém oboru potravinářských věd a rovněž ve vybraných souvisejících chemických, biotechnologických a bioinženýrských vědách. Takto koncipované vzdělávání obsažené v logickém systému teoretických a aplikovaných předmětů dává absolventovi možnost uplatnit se v potravinářském a příbuzném chemickém, inženýrském i biotechnologickém vývoji a výzkumu, kde může zastávat funkce specializovaných výzkumných a vývojových pracovníků. Absolventi mohou dále získat pracovní pozice specialistů a řídících pracovníků v potravinářské a odpovídající chemické, biotechnologické i kosmetické a farmaceutické výrobě. Zde mohou zastávat funkce vysoce kvalifikovaných pracovníků a také pozice středního a vyššího managementu a podílet se tak přímo na řízení výroby i doprovodných procesů, jako je např. práce v útvarech kontroly a řízení jakosti, registračních útvarech apod. Potenciálními průmyslovými zaměstnavateli jsou zejména potravinářské, zemědělské a biotechnologické firmy zaměřené na moderní systémy pro aplikace v potravinářské chemii a produkci; z širšího hlediska sem lze zahrnout i velmi příbuzné odvětví kosmetických a farmaceutických firem. Vzhledem k dobrému chemickému základu se absolventi mohou dobře uplatnit i v jiných malotonážních chemických výrobách.

Na začátku studia musí student spolu se školiterlem vypracovat individuální studijní plán a pracovat v souladu s tímto plánem. Dále si student vybere tři předměty (povinný je předmět Potravinářská chemie a biochemie) a složí z nich dílčí zkoušky (formou kolokvia). Student je povinen prezentovat minimálně jednou za studium výsledky své práce v přednášce v anglickém jazyce buď v rámci pravidelných schůzí Oborové rady DSP, nebo v rámci Studentské konference "Chemie je život" , případně na jiné mezinárodní odborné konferenci. Student je dále povinen na základě pokynů školitelů účastnit se workshopů a odborných akcí pořádných oborovou radou příslušného doktorského programu (veřejné přednášky, semináře apod.), účastnit se letních škol, speciálních kurzů, seminářů a konferencí jak v ČR, tak v zahraničí, žádoucí jsou rovněž studijních pobyty na jiném, zpravidla
zahraničním pracovišti, které fakulta intenzivně podporuje. Dále student musí splnit zákonné podmínky - zahraniční stáž v rozsahu minimálně 2 měsíce a výuku v rozsahu 4 semestry, 4 hodiny týdně. Při státní doktorské zkoušce má student prokázat hluboké teoretické vědomosti v oboru disertační práce a získání požadovaných vědomostí a znalostí z oblasti studia, včetně metodologických východisek vědecké práce. Její obsah vychází zejména z tématu doktorského studijního programu a individuálního studijního plánu doktoranda. Součástí státní doktorské zkoušky je diskuse o souvislostech s tématem disertační práce na základě pojednání předloženého doktorandem. Toto pojednání obsahuje zejména kriticky zhodnocený stav poznání v oblasti tématu disertační práce, vymezení předpokládaných cílů disertační práce a charakteristiky zvolených metod řešení. Kromě absolvování všech předmětů a SDZ musí student k obhajobě předložit disertační práci a potvrzení o akceptaci nejméně jedné vědecké publikace do mezinárodního vědeckého časopisu s IF, na jejíž tvorbě má podstatný podíl. V současné době je v platnosti nové znění studijní směrnice, které předpokládá navýšení počtu publikací na dvě impaktované publikace s podstatným podílem studenta.

Pravidla a podmínky vytváření individuálních studijních plánů jsou stanoveny Studijním a zkušebním řádem VUT, čl. 32. Při nástupu do studia je stanoveno obsahové zaměření studia a související tvůrčí činnosti, určeny minimálně tři studijní předměty, které je student povinen absolvovat (povinným předmětem pro všechny studenty je Potravinářská chemie a biochemie), související činnosti (stáže, účast na konferencích) a pedagogická praxe. Zároveň je určen časový plán všech aktivit pro první ročník s výhledem na další roky studia. Individuální studijní plán je každoročně vyhodnocován a aktualizován studentem a školitelem, následně je projednán oborovou radou, která jej schvaluje. Student je povinen prezentovat minimálně jednou za studium výsledky své práce v rámci pravidelných schůzí Oborové rady DSP, kde je posouzeno plnění plánu a doporučeno pokračovat ve studiu. Student je dále povinen na základě pokynů školitelů účastnit se workshopů a odborných akcí pořádných oborovou radou příslušného doktorského programu (veřejné přednášky, semináře apod.), účastnit se letních škol, speciálních kurzů, seminářů a konferencí jak v ČR, tak v zahraničí. Do studijního plánu je zakomponována i zahraniční stáž tematicky zaměřená na problematiku DSP v rozsahu minimálně 2 měsíce a výuka. Obsah státní doktorské zkoušky vychází z tématu doktorského studijního programu a individuálního studijního plánu doktoranda. Součástí státní doktorské zkoušky je diskuse o souvislostech s tématem disertační práce na základě pojednání předloženého doktorandem. Toto pojednání obsahuje zejména kriticky zhodnocený stav poznání v oblasti tématu disertační práce, vymezení předpokládaných cílů disertační práce a charakteristiky zvolených metod řešení. Výsledky práce student průběžně prezentuje na odborných konferencích a publikuje v odborném tisku.

Program navazuje na magisterské studijní programy v oblasti potravinářské chemie, potravinářské technologie, biotechnologie, případně studijní programy zaměřené na analytické a bioanalytické metody.
Na FCH program přímo navazuje na navazující magisterské programy Chemie potravin a biotechnologie, případně Chemie pro medicínské aplikace, jejichž absolventi jsou adekvátně připraveni pokračovat v doktorském studiu Chemie potravin.

1. Biotechnologický potenciál vybraných druhů karotenogenních kvasinek

   Předmětem disertační práce bude studium biotechnologického potenciálu vybraných druhů kvasinek za účelem produkce vybraných specializovaných metabolitů vhodných do krmiv, potravin a potravinových doplňků. Mikroorganismy budou využity jednak k produkci obohacené biomasy a dále k produkci vzácných metabolitů typu nenasycených MK, provitaminů a dalších metabolitů, glukanů, antifungálních látek a enzymů. U uvedených organismů pak využit externí stres i vhodné substráty k indukci enzymů. Bude sledována produkce vybraných metabolitů v průběhu celého růstu se zvláštním zaměřením na lag fázi a adaptaci na různé podmínky. Na úrovni jedné buňky bude pomocí fluorescenčních metod a průtokové cytometrie studována produkce, transport a molekulární charakterizace metabolitů. U získaných produktů bude testována bezpečnost a biologická aktivita pomocí mikrobiálních a humánních buněčných kultur. Součástí práce bude (ve spolupráci s průmyslovým subjektem) optimalizace technologických parametrů a návrh inovačních fermentačních strategií, separace frakcí biomasy a optimalizace izolačního postupu pro jednotlivé metabolity.

   Školitel: Márová Ivana, prof. RNDr., CSc.

2. Biotechnologický potenciál vybraných druhů karotenogenních kvasinek

   Předmětem disertační práce bude studium biotechnologického potenciálu vybraných druhů kvasinek za účelem produkce vybraných specializovaných metabolitů vhodných do krmiv, potravin a potravinových doplňků. Mikroorganismy budou využity jednak k produkci obohacené biomasy a dále k produkci vzácných metabolitů typu nenasycených MK, provitaminů a dalších metabolitů, glukanů, antifungálních látek a enzymů. U uvedených organismů pak využit externí stres i vhodné substráty k indukci enzymů. Bude sledována produkce vybraných metabolitů v průběhu celého růstu se zvláštním zaměřením na lag fázi a adaptaci na různé podmínky. Na úrovni jedné buňky bude pomocí fluorescenčních metod a průtokové cytometrie studována produkce, transport a molekulární charakterizace metabolitů. U získaných produktů bude testována bezpečnost a biologická aktivita pomocí mikrobiálních a humánních buněčných kultur. Součástí práce bude (ve spolupráci s průmyslovým subjektem) optimalizace technologických parametrů a návrh inovačních fermentačních strategií, separace frakcí biomasy a optimalizace izolačního postupu pro jednotlivé metabolity.

   Školitel: Márová Ivana, prof. RNDr., CSc.

3. Molekulárně biologické přístupy v analýze nukleových kyselin a proteinů v potravinách a doplňcích stravy

   Nukleové kyselin a proteiny patří mezi biopolymery, které jsou základními strukturními a funkčními molekulami všech živých organismů. Zatímco nukleové kyseliny v sobě uchovávají genetickou informaci, tak proteiny mají v organismu funkce stavební, transportní, katalytické, regulační, ochranné atd. Proteiny a nukleové kyseliny se také vyskytují prakticky ve všech potravinách z rostlinné a živočišné produkce. Velké nebezpečí u potravin způsobují kontaminace potravin nejrůznějšími patogenními organismy, na druhou stranu celá řada mikroorganismů je využívána v potravinářství cíleně a probiotické bakterie ovlivňují pozitivně mikroflóru tlustého střeva. V rámci tohoto tématu budou využity metody molekulární biologie k charakterizace autenticity, složení potravin, patogenních virů a mikroorganismů s důrazem na patogeny, které mohou být primárně či sekundárně zaneseny do potravinové matrice. Použité metodické postupy mají široké možnosti využití při analýze surovin, potravin a medicínských aplikacích. Předpokládá se spolupráce se zahraničním pracovištěm.

   Školitel: Brázda Václav, prof. Mgr., Ph.D.

4. Produkce průmyslově významných metabolitů pomocí vybraných druhů mikrořas

   Předmětem disertační práce bude studium možností využití vybraných druhů autotrofních a heterotrofních řas k ekonomicky a ekologicky efektivní produkci obohacené biomasy a vybraných metabolitů vhodných do krmiv, kosmetiky a potravinových doplňků. Biomasa mikrořas bude charakterizována jako celek, dále budou separovány a charakterizovány některé frakce (proteiny, pigmenty, lipidy, polysacharidy) a vybrané biomolekuly. Ve spolupráci se zahraničním pracovištěm bude analyzována metabolická aktivita na úrovni jedné buňky (FTIR, Ramanova mikroskopie). U získaných frakcí a specifických produktů bude testována bezpečnost a biologická aktivita pomocí buněčných kultur.

   Školitel: Márová Ivana, prof. RNDr., CSc.

5. Příprava a charakterizace enzymaticky modifikovaného ligninu

   Dizertační práce je zaměřena na izolaci a modifikaci ligninu z různých meziproduktů a odpadů průmyslových výrob, např. papírenského a potravinářským průmyslu. Lignin spolu s celulózou a hemicelulózou patří mezi tři nejdůležitější složky lignocelulózové biomasy. Kvůli fenylpropanové struktuře má lignin značný potenciál pro využití v oblasti paliv a speciálních produktů jako jsou uhlíková vlákna, aktivní uhlí, směsné organické kyseliny, pyrolyzní olej, nanočástice a aktivní plnivo pro polymery. Lignin přítomný v rostlinách má antioxidační a antibakteriální vlastnosti. Aplikace ligninu závisí na jeho chemické struktuře a fyzikálních vlastnostech. Enzymatická modifikace umožňuje ovlivnit jeho molekulární hmotnost, polydispersitu, čistotu, zavedení nových funkčních skupin, a tím rozšíření jeho použití. Enzymatickou modifikací je možná přímá degradace ligninu selektivním způsobem, čímž se minimalizuje tvorba nežádoucích produktů. Rozvoj izolačních a strukturně-analytických metod v uplynulých dvou desetiletích způsobil vzrůst počtu nově identifikovaných struktur ligninů a možností jejich valorizace. Cílem práce je navrhnout vhodné enzymatické systémy a postupy pro zhodnocení ligninu pro využití v kosmetice, biomedicíně a funkčních polymerních systémech například pro použití v obalové technice pro potravinářství.

   Školitel: Kovalčík Adriána, prof. Ing., Ph.D.

6. Studium bioaktivních látek v ječmeni a sladu

   Ječmen a další obiloviny paří mezi základní složky lidské stravy a jako surovina jsou vužívány pro výrobu různých potravin a nápojů. Ječmen je zdrojem nejen zdraví prospěšných fenolických látek, ale i alergenů, lepku a prekurzorů senzoricky aktivních látek. Fenolické látky jsou silné antioxidanty a mají protirakovinné, protizánětlivé a gastroprotektivní vlastnosti. Senzoricky aktivní látky vznikající z prekurzorů během technologie sladování mohou negativně ovlivnit chuť a vůni finálního výrobku. Cílem práce bude sledovat obsah fenolických kyselin, flavonoidů, tokolů, folátů, lepku a prekurzorů senzoricky aktivních látek v různých odrůdách ječmene a z nich vyrobeném sladu metodami LC/PDA, LC/MS, GC/MS a ELISA. Odrůdy ječmene s vyššími obsahy bioaktivních fenolických látek a nižším obsahem lepku mohou být využity pro výrobu potravin a nápojů se zdravotním benefitem.

   Školitel: Mikulíková Renata, doc. RNDr., Ph.D.

7. Studium lipidů jako prekursorů senzoricky aktivních látek v nápojích na bázi obilovin

   Rostlinné suroviny (obiloviny) pro výrobu nápojů obsahují zásobní a funkční lipidy, které mohou být za určitých podmínek degradovány a oxidovány za vzniku senzoricky aktivních látek – aldehydů (např. tran-2-noneanal) a alkoholů (např. cis-hex-3-en-1-ol). Tyto senzoricky aktivní látky se mohou vytvářet během technologického procesu výroby nápojů a mohou ovlivnit chuť finálního výrobku. Cílem práce bude sledovat obsah lipidů a profilu mastných kyselin v základní surovině metodami GC/FID a GC/MS, jejich změny během technologického zpracování v souvislosti s enzymovou aktivitou lipasy a lipoxygenasy. Dále bude sledován obsah senzoricky aktivních látek vznikajících z lipidů během technologické výroby nápojů na bázi obilovin a sladů metodou HS-SPME/GC/MS.

   Školitel: Mikulíková Renata, doc. RNDr., Ph.D.

8. Studium vlivu pražení a úpravy kávového zrna na senzorický profil zrna a kávy

   Práce se zabývá detailním studiem procesu pražení kávy a studiem transformace látek obsažených v kávovém zrnu během pražení kávového zrna. Sledován také bude přechod látek z kávového zrna do kávy připravované různým baristickým způsobem, mimo jiné s využitím různého stupně mletí kávového zrna. Při práci budou k analýze chemických látek využity techniky GC-MS, HPLC-DAD a LC-MS.

   Školitel: Diviš Pavel, doc. Ing., Ph.D.

9. Vliv přídavku rostlinných olejů na senzorickou kvalitu analogů čerstvých sýrů

   Sýrové analogy jsou definovány jako produkty, u nichž jsou mléčná bílkovina a/nebo tuk částečně nebo zcela nahrazeny nemléčnou surovinou, zejména rostlinného původu. V závislosti na použitých surovinách mohou nabízet řadu pozitivních nutričních aspektů: vyšší podíl nenasycených mastných kyselin, nižší nebo žádný obsah cholesterolu, snížený obsah bílkovin, sodíku aj.; na druhou stranu nemléčné suroviny mohou negativně ovlivnit senzorické vlastnosti výrobku. Na trhu je v současné době dostupný už poměrně široký sortiment různých produktů, problémem je dosud nedostatečná legislativa. V rámci disertační práce bude nejprve optimalizována technologie výroby čerstvých sýrů v laboratorním/poloprovozním měřítku, následně budou vyrobeny modelové vzorky analogů s přídavkem vybraných ořechových olejů (mandlový, lískoořechový, vlašský). K charakterizaci vyrobených vzorků budou využity techniky plynové a kapalinové chromatografie (stanovení vonných a chuťových látek), a deskriptivní senzorická analýza. Zároveň budou analyzovány oleje jako hlavní použitá surovina. Hlavním cílem bude posoudit vliv přidaných ořechových olejů na senzorickou kvalitu/chutnost vyrobených analogů.

   Školitel: Vítová Eva, doc. Ing., Ph.D.

10. Vliv přírodních a syntetických látek v potravinách na proteiny, epigenetické modifikace a lokální struktury nukleových kyselin

    Environmentální epigenetika popisuje, jak faktory prostředí ovlivňují buněčnou epigenetiku, a lidské zdraví. Epigenetické značky a lokální struktury mění prostorovou konformaci chromatinu a regulují expresi genů. Faktory prostředí s epigenetickými účinky zahrnují chování, výživu, chemikálie a průmyslové znečišťující látky. Bioaktivní složky potravin mohou po celý život spouštět ochranné epigenetické modifikace. V rámci tohoto tématu se bude pomocí molekulárně biologických metod zkoumat jak potraviny a doplňky stravy ovlivňují epigenom v oblasti zdraví a nemocí. Pochopení molekulárních účinků chování, živin a znečišťujících látek může být relevantní pro rozvoj preventivních strategií a individualizovaných zdravotních programů. Obnovením buněčné diferenciace by potraviny a potravinové doplňky s pozitivními epigenetickými vlivy mohly představovat potenciální strategii pro prevenci a léčbu mnoha nemocí.

    Školitel: Brázda Václav, prof. Mgr., Ph.D.

11. Využití termofilních prokaryot k biotechnologické produkci polyhydroxyalkanoátů a dalších metabolitů s vysokou přidanou hodnotou

    Termofilní prokaryota mají celou řadu unikátních vlastností, díky kterým je možné je považovat za velice zajímavé produkční jednotky v mikrobiálních biotechnologiích. V rámci této disertační práce bude podrobně studován biotechnologický potenciál dvou velice zajímavých termofilních bakterií – gram-negativní bakterie Schlegelella thermodepolymerans a také gram-pozitivní bakterie Aneurinibacillus sp. H1. U obou bakterií byla v nedávné době popsána schopnost produkce polyhydroxyalkanoátů – biopolymerů, které mohou představovat velice zajímavou ekologickou alternativu k petrochemickým plastům. V rámci práce bude produkce polyhydroxyalkanoátů studována s využitím celé řady kultivačních i molekulárně-biologických metod. Zároveň budou v rámci práce aplikovány nástroje metabolického inženýrství k vylepšení produkčních charakteristik obou bakterií a to nejen v kontextu produkce polyhydroxyalkanoátů ale také dalších metabolitů s vysokou přidanou hodnotou.

    Školitel: Obruča Stanislav, prof. Ing., Ph.D.