Výzva jako životní styl: strojLAB propojuje studenty i obory napříč VUT
Nadšení a nemalé ambice. Tak by se dal popsat studentský tým, který pod názvem strojLAB sdružuje studenty z celého VUT. Obnovená značka se zcela novou partou nyní dokončuje vlastnoručně zkonstruovanou frézku, opravuje model tramvaje pro Technické muzeum v Brně a plánuje dosáhnout dna Hranické propasti. StrojLAB navíc není jen tým, ale i studentská dílna, kam po zaškolení mohou chodit se svými nápady všichni studenti i zaměstnanci VUT.
3D tiskárny, 3D skener, laser. Dílna strojLAB je vybavena tím základním, co každý nadšený „maker“ může potřebovat. Po pauze, kdy byla dílna dočasně mimo provoz, se loni znovu otevřela zaměstnancům i studentům a jejich nápadům. Za znovuotevřením dílny stojí parta, která se během roku přetavila ve stejnojmenný studentský tým: strojLAB.
„Snažíme se rozlišovat uživatele a členy. Členové jsou v týmu, uživatelé v dílně,“ vysvětluje Jan Kalina, jeden z takzvaných „strojvedoucích“, tedy lidí, kteří dílnu spravují a starají se o její chod. Využít ji přitom může každý, stačí projít školením na příslušný stroj a získat přístup na zaměstnaneckou kartu nebo ISIC. Podle statistik takto v minulém akademickém roce dílnu využívalo na 230 aktivních uživatelů a další se hlásí. Zhruba polovina je ze strojní fakulty, na jejíž půdě dílna sídlí, druhá polovina pak z dalších fakult VUT.
„Tiskl se tu zmenšený model Židenic nebo třeba vybavení kostela. Lidi chodí s různými nápady a projekty. Potkávají se tu studenti různých oborů, vznikají nové vazby a nápady, je to inspirativní prostředí,“ dodává Kalina. Členům studentského týmu se jeho vedení snaží dojednat přístup i do pokročilejších laboratoří VUT. Právě tam chtějí pracovat na tom, co je baví nejvíc: projekty, které znamenají výzvu.
Frézka s něžným názvem

Při návštěvě Technického muzea v Brně si zase všimli modelu tramvaje, který byl v technické herně označen, že je mimo provoz. Studenti muzeu nabídli, že se pokusí tramvaj modeláře Vladimíra Gabzdyla, který na modelu pracoval neuvěřitelných 17 let, znovu vzkřísit. „V muzeu najezdila více než šest tisíc kilometrů, ale nyní má porouchaný motor. Dostali jsme důvěru a zápůjčku jednoho podvozku a uvidíme, zda s tím něco zmůžeme,“ říká Kalina.
Sáhnout si na dno

„Uznáváme, že je to pořádná výzva,“ říká s úsměvem Tomáš Svoboda, který si vzal v týmu na starost koordinaci jednotlivých projektů. Stavbu ponorky si tým rozdělil do několika fází. Zatím pracují na modelování a teoretické přípravě. Během letošního akademického roku by se rádi dopracovali ke zmenšenému prototypu, jehož klíčové funkce budou moci odzkoušet v bazénu. Pak by přišel na řadu prototyp v plné velikosti vybavený senzory a dalšími moduly pro otestování například na brněnské přehradě a až v poslední fázi ponor do samotné propasti. Jak moc se můžou studenti do vývoje opřít, závisí i na financích, které teď shánějí v soutěžích a u sponzorů.

Jistá už je účast chemiků, které v týmu reprezentuje student Fakulty chemické Jan Hanák. Vzal si na starosti modul pro nejrůznější analýzy temných vod Hranické propasti. „V propasti je velmi nehostinné prostředí, vysoký tlak a teplota, extrémní pH. Rádi bychom zmapovali pH profil, možná narazíme i na nějaké extrémofilní organismy,“ těší se Hanák. Když už je řeč o extrémofilních organismech, na VUT se prý sdružují v týmu strojLAB. Držme jim palce!
(ivu)
(ivu)
Publikováno | |
---|---|
Odkaz | https://www.fch.vut.cz/f38144/d230652 |