Cílem studia je vychovat odborníky v oblasti materiálového inženýrství a inženýrských technologií s důrazem na chemické procesy a vlastnosti materiálů. Do studia jsou zahrnuty také základy testovacích a měřících metod, aby absolventi byli schopni pracovat nejen jako vedoucí technologických týmů v chemických provozech, ale také v základním a aplikovaném výzkumu, ve výzkumných a vývojových ústavech zabývajících se testováním fyzikálněchemických charakteristik látek a v podnicích specializovaných na výrobu nových perspektivních materiálů. K tomu jsou také směrovány tuzemské a zahraniční stáže. Zařazením praktických cvičení doktorandi získávají základní zkušenosti s kontakty se studenty, což jim v budoucnu umožní zařadit se i do procesu výuky na vysokých a středních školách.

Absolvent DSP Chemie technologie a vlastnosti materiálů je schopen samostatně formulovat vědecký problém, navrhnout hypotézu k jeho řešení a provést experimentální či teoretické pokusy k jejímu potvrzení. Nedílnou součástí základních znalostí absolventa DSP je schopnost kritického posouzení publikovaných vědeckých informací a schopnost vyjadřovat se písemně v anglickém jazyce.

Absolventi oboru Chemie, technologie a vlastnosti materiálů jsou vybaveni jak experimentálními tak teoretickými znalostmi z oblasti materiálových struktur a jejich vlastností. Ovládají řadu metod pro charakterizaci materiálů a to nejen v rovině teoretického popisu, ale jsou seznámeni také s praktikami jejich využití v praxi (řadu informací získají mj. také během stáží na zahraničních univerzitách). Pobyty jim umožňují také rozšířit jazykové znalosti. Teoretické základy oboru získají v rámci vhodně zvolených studijních předmětů. Absolventi mají též zkušenosti v oblasti předávání informací a prezentacích výsledků na konferencích a odborných seminářích, nejen v českém, ale i anglickém jazyce. Doktorandi jsou vedeni také k samostatnému tvůrčímu myšlení a technologické předvídavosti, což jim umožní řešit i technologické problémy v řadě provozů. Vzhledem k tomu, že studijní obor „Chemie, technologie a vlastnosti materiálů“ je moderně koncipovaným oborem doktorského studia, který vychází ze současného stavu a potřeb chemického, elektronického a spotřebního průmyslu, jsou absolventi způsobilí pracovat jak v průmyslové sféře, tak oblastech
aplikovaného a základního výzkumu. Je nutné zmínit, že absolvent studijního oboru má také základní znalosti z chemie a fyziky. Všeobecný základ je rozšířen o speciální obory, které
zahrnují, např. pokroky chemie a fyziky, nanotechnologie, využívání sekundárních surovin, bioinženýrství a využití chemických a fyzikálních zákonů v oblasti anorganických a organických sloučenin.

Podmínkou přijetí ke studiu je řádné ukončení magisterského studijního programu chemického nebo příbuzného oboru. Základními předpoklady k přijetí jsou: zájem a schopnosti k vědecké práci, motivace (vyjádřená v motivačním dopise), znalost anglického jazyka a velmi dobré studijní výsledky dosažené v magisterském studijním programu (průměr známek ze všech složených zkoušek zpravidla nepřevýší 2,0). Kladně je hodnocena předchozí vědecká aktivita (publikační a jiné výstupy odborné práce, účast na studentské konferenci apod.). Student se přihlásí na téma navržené školitelem oboru před přijímacím řízením. Pokud se na jedno téma přihlásí více uchazečů, může školitel modifikovat dílčí témata nebo nabídnout uchazeči jiné téma (jiného školitele). Vstupní požadavky a podmínky pro přijetí včetně počtu přijímaných studentů jsou podrobně specifikovány v relevantní směrnici děkana, která je každoročně aktualizována. Směrnice je dostupná na webových stránkách fakulty v sekci Vnitřní předpisy.

prof. Ing. Martin Weiter, Ph.D.

1. Biologicky odbouratelné polymery syntetizované v neizotermickém plazmatu

   Polymery připravené polymerizací pomocí chemické depozice z plynné fáze (CVD) nalezly významný ohlas ve výzkumu a průmyslových aplikacích. Nicméně jejich hlavním nedostatkem je biologická nerozložitelnost, která omezuje jejich širší použitelnost v mnoha oblastech, jako jsou biomedicínská zařízení nebo regenerační medicína. V roce 2017, poprvé, výzkumní pracovníci Michiganské univerzity prokázali biogedradovatelnost hlavního řetězce polymeru syntetizovaného pomocí CVD. Syntéza biologicky odbouratelného plazmového polymeru pomocí plazmochemické depozice z plynné fáze (PECVD), tedy s využitím neizotermického plazmatu, je velkou výzvou a našla by široké využití nejen v biomedicínských aplikacích.

   Školitel: Čech Vladimír, prof. RNDr., Ph.D.

2. Organicko-anorganické nanostruktury

   Přesná syntéza materiálů a zařízení se složitou strukturou a vlastnostmi šitými na míru je předpokladem pro vývoj nové generace výrobků na bázi nanotechnologií. Současné mokré chemické technologie nejsou pro tuto syntézu dostatečně přesné a jimi připravené materiály obsahují četné nedokonalosti na atomární úrovni. Použití postupu „bottom-up“, kde jsou jako stavební prvky využity malé fragmenty molekul nebo přímo jednotlivé atomy (plazmová nanotechgnologie), je atraktivním přístupem pro syntézu velice složitých a přesto dobře definovaných materiálových struktur. Příprava organicko-anorganických nanostruktur s řízenými fyzikálními a chemickými vlastnostmi je příkladem těchto vysoce sofistikovaných materiálů. V práci bude pro syntézu těchto hybridních nanostruktur využita plazmová nanotechnologie, která umožní řízenou konstrukci materiálu s požadovanými vlastnostmi na bázi atomárních procesů. Přitom syntéza musí umožnit spojitou změnu charakteru materiálu z organické fáze na fázi anorganickou.

   Školitel: Čech Vladimír, prof. RNDr., Ph.D.

3. Sondová měření tenkých vrstev

   Povrchové vlastnosti tenkých vrstev připravených v neizotermickém plazmatu budou analyzovány pomocí rastrovací sondové mikroskopie při využití kontaktního a semikontaktního módu. Topografie povrchu vrstev bude korelována s depozičními podmínkami a vyhodnocena dle teoretických modelů (KPZ, Monte Carlo, apod.) v závislosti na tloušťce vrstvy. Budou rovněž studovány počáteční fáze růstu vrstev s využitím módu fázového kontrastu a laterálních sil. Vybrané mechanické vlastnosti vrstev budou charakterizovány nanoindentační technikou a vyhodnoceny pomocí metod Olivera/Pharra a Fielda/Swaina. Sledování adheze vrstev na různých substrátech umožní vrypová zkouška, jejíž výsledky budou využity pro tvorbu modelu, případně modifikaci současných modelů, pro vyhodnocení adhezní práce.

   Školitel: Čech Vladimír, prof. RNDr., Ph.D.

4. Stabilita povrchových úprav vláknových výztuží pro polymerní kompozity

   Plazmová povrchová úprava skleněných/čedičových vláken je alternativní technologií k mokrým chemickým procesům používaným pro komerční povlakování vláken využitých jako výztuže pro polymerní kompozity. Funkční povlak musí zlepšit kompatibilitu a vytvořit silnou, ale flexibilní vazbu mezi vláknem a polymerní matricí. Nicméně komerční povlak je heterogenní materiál s proměnnou tloušťkou, přičemž jen malá část celkového povlaku je chemicky spojena s povrchem vlákna. Kromě toho je tato chemická vazba hydrolyticky nestabilní. Úkolem je připravit plazmatický povlak skleněných/čedičových vláken s mechanickou odezvou polymerního kompozitu srovnatelnou s komerčními úpravami vláken pro polyesterové a epoxidové matrice a porovnat rychlost degradace povrchových úprav.

   Školitel: Čech Vladimír, prof. RNDr., Ph.D.